Chyba v zákoně o sociálním pojištění

Zákonodárce udělal hrubou chybu a to v řádu desítek, ne-li stovek miliard Kč. V zákoně č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení ve znění platném od 01.01.2007 do 30.06.2007 vypustil ustanovení o vyměřovacím základu pro zaměstnavatele. Tak se stalo, že v této době nebyly splněny zákonné předpoklady pro odvod pojistném za zaměstnavatele. Vláda se snažila chybu zákona napravit nařízením, kterým vyměřovací základ zaměstnavatele stanovila, ale až s účinností od 01.03.2007.

Pro upřesnění: jedná se o částku 26% součtu vyměřovacích základů zaměstnanců za leden až červen 2007.

Je zajímavé, že si toho téměř nikdo nevšiml; až na jednu firmu. Tato firma v uvedené době (zřejmě) pojistné odváděla jen za zaměstnance (8%). OSSZ jí po kontrole doměřila chybějící pojistné za zaměstnavatele (26%). Firma se odvolala a po zamítnutí odvolání podala žalobu. V této věci již existuje rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Liberec, který dal za pravdu firmě a platební výměr OSSZ zrušil s tím, že nařízení vlády nemůže zhojit vadu zákona. Věc je nyní u Nejvyššího správního soudu a ten dosud nerozhodl. ČSSZ správnost výběru pojistného za inkriminované období obhajuje a lze důvodně předpokládat, že dobrovolně vracet nic nebude a sama od sebe už vůbec ne.

Zaměstnavatelé mohou začít uvažovat o tom, zda nebudou žádat neoprávněně uhrazené pojistné zpět. Je však třeba počítat s dlouhým procesem, který nakonec nemusí skončit úspěchem, protože dosud neznáme postoj Nejvyššího správního soudu ve výše uvedeném sporu. Postavení zaměstnavatelů je (zřejmě) odlišné, než předpokládá výše zmíněný rozsudek KS. Pojistné totiž bylo uhrazeno, zatímco zmíněná firma jej původně (zřejmě) neuhradila.

Postup při vracení pojistného by mohl být asi následující:

• podání opravných přehledů za prvních šest měsíců roku 2007
• podání žádosti o vrácení přeplatku na pojistném
• pokud OSSZ nebude reagovat, žaloba proti nečinnosti státního orgánu
• pokud OSSZ žádost zamítne, odvolání proti zamítnutí žádosti a poté žaloba proti rozhodnutí správního orgánu
• pak zřejmě Nejvyšší správní soud a ještě eventuálně soud Ústavní

V této věci lze tedy doporučit klidné rozmyšlení, zda do věci jít. Pokud ano, pak je třeba být odhodlán jít až k Ústavnímu soudu. Současně je třeba počítat i s tím, že očekávané rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nemusí být shodné s rozhodnutím KS. Pokud se někdo rozhodne do sporu jít, jsme připraveni ho zastupovat.