S platností do konce roku 2010 jsme byli zvyklí, že správce daně předtím, než zahájil jakékoliv kroky k vymáhání dlužné daně, zaslal výzvu k zaplacení nedoplatku daně v náhradní lhůtě podle ust. § 73 odst. 1 ZSDP. Výzva byla podmínkou pro přistoupení k exekuci a obsahovala v tomto smyslu poučení, že pokud nebude výzvě vyhověno, bude bez dalšího k exekuci přistoupeno.

Počínaje rokem 2011 ovšem platí DŘ, který již podobnou výzvu s podobnými účinky nezná. DŘ má pouze ust. §153 odst. 3, podle kterého: „Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením“. Toto ustanovení dává správci daně možnost daňového dlužníka neformálně na jeho nedoplatky upozornit, ovšem povinnost to není. Z některých výkladů zákona se dovozuje, že správce daně nebude upozorňovat především ty dlužníky, kde daňový dluh existuje dlouhodobě, a pak ty, kteří jsou o svém dluhu informování z jiných zdrojů. Naopak by měli být vyrozuměni ti dlužníci, kde se dluh objevil poprvé, případně po dlouhé době. Neměla by zde být uplatňována libovůle správců daně, koho upozorní a koho ne, ale to prověří pouze čas a budoucí judikatura soudů.

Exekuce pak obvykle probíhá tak, že se začíná bankovními účty. Nejprve je exekuční příkaz zaslán bance a až po nějaké době (i několik týdnů) i dlužníku, který často dříve zjistí, že nemůže nakládat s prostředky na bankovním účtu, než dostane exekuční příkaz.