Velmi často je diskutováno, kdy a jak stravenky použít. Stravenka sama o sobě není to, co je daňově účinné. Sama o sobě je pouhou ceninou. Pokud není využita v souladu se zákonem, nenastane pro zaměstnavatele požadovaný účinek – daňový náklad.

Aktuální zákonné podmínky podle §24/2/j/4 ZDP:

• zaměstnanec musí odpracovat na směně alespoň 3 hodiny
• zaměstnanec nesmí současně se stravenkou mít nárok na stravné při pracovní cestě
• nákladem zaměstnavatele je max. 55% ceny jídla a současně max. 70% stravného, stanoveného pro pracovní cestu kratší, než 12 hodin
• pokud délka směny s povinnou přestávkou v práci překročí 11 hodin, má zaměstnanec nárok na další stravenku

Z uvedeného vyplývá, že hodnota stravenky je daňově účinná tehdy a jen tehdy, je-li použita na stravování během pracovní směny; zaměstnanec tedy musí být přítomen v práci. Má-li např. náhradní volno, nebo není přítomen v práci z jiných důvodů, není splněna podmínka na stravenku, ať už je psáno na různých webech cokoliv.

Další podmínkou, která vyplývá pouze ze souvislostí a z logiky věci je, že stravenku musí zaměstnanec dostat předem, aby ji vůbec mohl využít pro úhradu stravy. Nelze tedy dávat stravenky zpětně, protože jejich použití pak neodpovídá zákonnému rámci.

Na stravenku není právní nárok, zaměstnavatel ji poskytuje dobrovolně.

Oznámení se podává ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, kdy osoba příjem (příjmy) obdržela. Hlásit se nemusí příjmy, které dokáže správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup, což má být zveřejněno na jeho úřední desce.

Pokud tuto povinnost osoba nesplní, hrozí jí pokuta:

• 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzvána,
• 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzvána, nebo
• 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud osoba nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě

• na první dítě ve výši 13.404 Kč
• na druhé dítě ve výši 15.804 Kč
• na každé další dítě ve výši 17.004 Kč

I když se na první pohled může zdát, že zamýšlený účel těchto změn, tedy podpora porodnosti a rodin s dětmi obecně, je dobrý nápad, po chvilce zamyšlení je však třeba změnit názor – zřejmě totiž bude nutné své děti očíslovat, neboť zákon neříká, jak určit, které dítě je „první“, které „druhé“ atd. (věk? váha? výška?).

Problém se ještě zhorší v situaci, kdy slevu na některé děti uplatňuje matka a na zbylé děti otec. Bude totiž s největší pravděpodobností třeba účtárnám obou rodičů ohlásit, které dítě je které, aby nedošlo k tomu, že některé děti budou pobírat slevu ze stejného pořadí.

Uvedená změna bude tedy představovat další administrativní zátěž a její původní, pravděpodobně dobře zamýšlený, účel se bohužel v tomto chaosu vytratí.

Na každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období.

Cestovní náhrady starší jsou uloženy zde.

Rok 2021, vyhláška MF č. 510/2020 Sb.

Rok 2020, vyhláška MF č. 310/2019 Sb.

Rok 2019, vyhláška MF č. 254/2018 Sb.

Rok 2018, vyhláška MF č. 401/2017 Sb.

Rok 2017, vyhláška MF č. 366/2016 Sb.

Rok 2016, vyhláška MF č. 309/2015 Sb.

Rok 2015, vyhláška MF č. 242/2014 Sb.

Rok 2014, vyhláška MF č. 354/2013 Sb.

Rok 2013, vyhláška MF č. 392/2012 Sb.

Rok 2012, vyhláška MF č. 379/2011 Sb.

Rok 2011, vyhláška MF č. 350/2010 Sb.

Rok 2010, vyhláška MF č. 459/2009 Sb.

Zálohy platí poplatníci, jejichž PZDP převýšila 30.000 Kč. Zálohy se platí buď pololetně nebo čtvrtletně. Zálohy neplatí obce, kraje a zůstavitelé po své smrti.

Pololetně platí zálohy poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost (PZDP) nepřevýšila 150.000 Kč. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Výše pololetní zálohy je 40% PZDP zaokrouhlené na 100 Kč nahoru.

Čtvrtletně zálohy platí poplatníci, jejichž PZDP převýšila 150.000 Kč. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Výše čtvrtletní zálohy je 25% PZDP zaokrouhlené na 100 Kč nahoru.

Je-li poplatníkem fyzická osoba, jejíž celkový základ daně (ZD), z něhož byla vypočtena PZDP, tvořil součet dílčích základů daně a jedním z těchto základů byl dílčí základ daně ze závislé činnosti (DZDZČ), ze kterých byla srážena záloha plátcem (zaměstnavatelem), platí zálohy daně krátí takto:

• tvořil-li DZDZČ více, než 50% ZD, zálohy neplatí vůbec
• tvořil-li DZDZČ více než 15% ZD a nepřevyšoval 50% ZD, platí zálohy, vypočtené výše popsaným způsobem, v poloviční výši
• tvořil-li DZDZČ méně, než 15% ZD, platí zálohy, vypočtené výše popsaným způsobem, v plné výši

Příklady:

• právnická osoba, PZDP 386.500 Kč, přiznání podává v březnu (nemá poradce ani povinný audit), zdaňovacím obdobím je kalendářní rok: zálohy platí čtvrtletně 15.06, 15.09, 15.12 a 15.03 následujícího roku ve výši 96.700 Kč.
• právnická osoba, PZDP 655.300 Kč, přiznání podává v květnu (nemá poradce ani povinný audit), zdaňovacím obdobím jsou měsíce březen až únor: zálohy platí čtvrtletně 15.08, 15.11, 15.02 a 15.05 následujícího roku ve výši 163.900 Kč.
• právnická osoba, PZDP 65.850 Kč, přiznání podává v červnu (má poradce nebo povinný audit), zdaňovacím obdobím je kalendářní rok: zálohy platí pololetně 15.12 a 15.06 následujícího roku ve výši 26.400 Kč.
• fyzická osoba bez závislé činnosti, PZDP 31.600 Kč, přiznání podává v červnu (má poradce nebo povinný audit), zdaňovacím obdobím je kalendářní rok: zálohy platí pololetně 15.12 a 15.06 následujícího roku ve výši 12.700 Kč.
• fyzická osoba se závislou činností, tvořící 30% ZD, PZDP 31.600 Kč, přiznání podává v březnu (nemá poradce nebo povinný audit), zdaňovacím obdobím je kalendářní rok: zálohy platí pololetně 15.06 a 15.12 ve výši 6.400 Kč.