Pokud by web nebyl funkční, nebo byl změněn odkaz, přikládáme celní sazebník ve formátu PDF v aktuálním znění:

• sazebník platný od 1. 1. 2015

Dočasný režim přenesení daňové povinnosti dopadá podle nařízení vlády na následující druhy zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží přesáhne 100.000 Kč, od 1. dubna 2015 (s výjimkou cukrové řepy, na kterou tento režim dopadá až od 1. září 2015):

• obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy
• kovy, včetně drahých kovů
• mobilní telefony
• integrované obdvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky
• přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (například tablety)
• videoherní konzole

Druhy zboží jsou upřesněny společným celním sazebníkem EU.

S účinností od 1. 7. 2015 došlo k drobné změně ve upřesnění specifikace obilovin a technických plodin.

Úplné aktuální znění nařízení vlády č. 361/2014 Sb.

Režim přenesení daňové povinnosti je principiálně shodný s režimem reverse charge. Rozdíl je pouze v tom, že režim reverse charge se používá při plnění mezi členskými státy EU, zatímco režim přenesení daňové povinnosti se používá výhradně při plnění na území ČR.

Jak poskytovatelům plnění v tomto režimu, tak i jejich příjemcům se zkomplikuje administrativa, neboť jak o poskytnutých, tak i přijatých plněních v tomto režimu bude muset každý, koho se to týká, vést samostatnou evidenci a předkládat ji správci daně.

Režim přenesení se používá jak v trvalém režimu, tak i od 1. 1. 2015 v dočasném režimu na základě nařízení vlády ČR. Trvalé užití znamená, že režim přenesení na určité komodity se užívá podle zákona trvale, zatímco dočasné užití režimu znamená, že režim se má podle zákona používat max. 9 měsíců.

Dočasný režim přenesení daňové povinnosti se týká pouze nařízením vlády aktuálně stanovených druhů zboží.

Trvalý režim přenesení daňové povinnosti se týká následujících zdanitelných plnění:

• dodání zlata. Zlatem se pro účely režimu přenesení rozumí zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu a investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 4 ZDPH.
• dodání zboží podle přílohy č. 5 ZDPH – v podstatě se jedná o odpady při výrobě železa a některé další odpady
• převodu povolenek na emise skleníkových plynů
• poskytnutí stavebních prací, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. 1. 2008

Aktuální znění přílohy č. 5 ZDPH:

• rok 2015
• rok 2013-2014
• rok 2012

MF zveřejňuje na svém webu průběžné informace k uplatňování tohoto režimu. Vhodné jsou zejména odpovědi na dotazy podnikatelské veřejnosti, co do režimu spadá a co již nikoliv. Tyto odpovědi jsou ve spodní části stránky.

Dále dávám k dispozici odkazy na klasifikace produkce jen pro stavební práce a kompletní, a to jak přehledně, tak i s podrobnostmi a vysvětlivkami. Dále jsou připojeny i odkazy na web Českého statistického úřadu, kde existuje klasifikace produkce i v rozklikávací verzi. Ve vysvětlivkách se objevují následující zkratky a značky:

• Z: – Zahrnuje:
• ZT: – Zahrnuje také:
• N: – Nezahrnuje:
• j. n. – jinde neuvedené
• apod. – a podobně
• vč. – včetně
• * – součást kódu

Formulář výpisu z evidence plnění v tomto režimu
Klasifikace produkce CZ-CPA přehled kódů 41 až 43
Klasifikace produkce CZ-CPA podrobnosti kódů 41 až 43
Klasifikace produkce CZ-CPA kompletní přehled
Klasifikace produkce CZ-CPA kompletní podrobnosti
Klasifikace CZ-CPA na webu Českého statistického úřadu
Rozklikávací verze CZ-CPA na webu Českého statistického úřadu

V tabulce jsou uvedeny částky záloh a vyměřovacích základů od roku 2010.

Legenda:

• Všeob.VZ je všeobecný vyměřovací základ, vyhlašovaný vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí pro kalendářní rok. Pro výpočet vyměřovacího základu pro konkrétní rok se používá všeobecný vyměřovací základ z roku, který o dva roky předchází konkrétní rok. Protože této formulaci nebude pravděpodobně rozumět, je to takto: např. pro výpočet vyměřovacího základu pro rok 2015 se použije všeobecný vyměřovací základ pro rok 2013, který se přepočte příslušným přepočítacím koeficientem
• Koef. je již zmíněný přepočítací koeficient
• VZ je vyměřovací základ pro výpočet minimální zálohy OSVČ. Vypočte se z všeobecného vyměřovacího základu, platného o dva roky dříve a vynásobeného přepočítacím koeficentem
• Min.záloha je minimální záloha OSVČ
• Násobek se používá pro výpočet maximálního vyměřovacího základu
• Max.VZ je maximální vyměřovací základ, vypočtený z vyměřovacího základu vynásobeného násobkem

V létech 2013 až 2014 se maximální vyměřovací základ neuplatnil, ale zákon s ním stále počítal. Novela pro rok 2015 již maximální vyměřovací základ zcela zrušila.

V souvislosti se změnou struktury finanční správy ČR, která platí od roku 2013, došlo i ke změnám čísel účtů pro placení daní. Platby na stará čísla účtů byly do konce roku 2014 automaticky převáděny na nová čísla účtů. Převádění s koncem roku 2014 skončí.

Tomu, kdo uhradí daň na staré číslo účtu finančního úřadu, bude tato úhrada vrácena zpět a daň nebude uhrazena. Daňoví poplatníci tedy musí zkontrolovat a upravit své podklady pro placení daní a předchystané účty v internetových bankovnictvích tak, aby těmto problémům předešli.

Finanční správa koncem roku 2013 daňové poplatníky, kteří stará čísla účtů používali, na tento problém upozorňovala.

Velmi často je diskutováno, kdy a jak stravenky použít. Stravenka sama o sobě není to, co je daňově účinné. Sama o sobě je pouhou ceninou. Pokud není využita v souladu se zákonem, nenastane pro zaměstnavatele požadovaný účinek – daňový náklad.

Aktuální zákonné podmínky podle §24/2/j/4 ZDP:

• zaměstnanec musí odpracovat na směně alespoň 3 hodiny
• zaměstnanec nesmí současně se stravenkou mít nárok na stravné při pracovní cestě
• nákladem zaměstnavatele je max. 55% ceny jídla a současně max. 70% stravného, stanoveného pro pracovní cestu kratší, než 12 hodin
• pokud délka směny s povinnou přestávkou v práci překročí 11 hodin, má zaměstnanec nárok na další stravenku

Z uvedeného vyplývá, že hodnota stravenky je daňově účinná tehdy a jen tehdy, je-li použita na stravování během pracovní směny; zaměstnanec tedy musí být přítomen v práci. Má-li např. náhradní volno, nebo není přítomen v práci z jiných důvodů, není splněna podmínka na stravenku, ať už je psáno na různých webech cokoliv.

Další podmínkou, která vyplývá pouze ze souvislostí a z logiky věci je, že stravenku musí zaměstnanec dostat předem, aby ji vůbec mohl využít pro úhradu stravy. Nelze tedy dávat stravenky zpětně, protože jejich použití pak neodpovídá zákonnému rámci.

Na stravenku není právní nárok, zaměstnavatel ji poskytuje dobrovolně.

S platností do konce roku 2010 jsme byli zvyklí, že správce daně předtím, než zahájil jakékoliv kroky k vymáhání dlužné daně, zaslal výzvu k zaplacení nedoplatku daně v náhradní lhůtě podle ust. § 73 odst. 1 ZSDP. Výzva byla podmínkou pro přistoupení k exekuci a obsahovala v tomto smyslu poučení, že pokud nebude výzvě vyhověno, bude bez dalšího k exekuci přistoupeno.

Počínaje rokem 2011 ovšem platí DŘ, který již podobnou výzvu s podobnými účinky nezná. DŘ má pouze ust. §153 odst. 3, podle kterého: „Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením“. Toto ustanovení dává správci daně možnost daňového dlužníka neformálně na jeho nedoplatky upozornit, ovšem povinnost to není. Z některých výkladů zákona se dovozuje, že správce daně nebude upozorňovat především ty dlužníky, kde daňový dluh existuje dlouhodobě, a pak ty, kteří jsou o svém dluhu informování z jiných zdrojů. Naopak by měli být vyrozuměni ti dlužníci, kde se dluh objevil poprvé, případně po dlouhé době. Neměla by zde být uplatňována libovůle správců daně, koho upozorní a koho ne, ale to prověří pouze čas a budoucí judikatura soudů.

Exekuce pak obvykle probíhá tak, že se začíná bankovními účty. Nejprve je exekuční příkaz zaslán bance a až po nějaké době (i několik týdnů) i dlužníku, který často dříve zjistí, že nemůže nakládat s prostředky na bankovním účtu, než dostane exekuční příkaz.

Oznámení se podává ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, kdy osoba příjem (příjmy) obdržela. Hlásit se nemusí příjmy, které dokáže správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup, což má být zveřejněno na jeho úřední desce.

Pokud tuto povinnost osoba nesplní, hrozí jí pokuta:

• 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzvána,
• 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzvána, nebo
• 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud osoba nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě

• na první dítě ve výši 13.404 Kč
• na druhé dítě ve výši 15.804 Kč
• na každé další dítě ve výši 17.004 Kč

I když se na první pohled může zdát, že zamýšlený účel těchto změn, tedy podpora porodnosti a rodin s dětmi obecně, je dobrý nápad, po chvilce zamyšlení je však třeba změnit názor – zřejmě totiž bude nutné své děti očíslovat, neboť zákon neříká, jak určit, které dítě je „první“, které „druhé“ atd. (věk? váha? výška?).

Problém se ještě zhorší v situaci, kdy slevu na některé děti uplatňuje matka a na zbylé děti otec. Bude totiž s největší pravděpodobností třeba účtárnám obou rodičů ohlásit, které dítě je které, aby nedošlo k tomu, že některé děti budou pobírat slevu ze stejného pořadí.

Uvedená změna bude tedy představovat další administrativní zátěž a její původní, pravděpodobně dobře zamýšlený, účel se bohužel v tomto chaosu vytratí.

• nově se zavádí sleva na umístění dítěte v předškolním zařízení. Slevu lze uplatnit již za rok 2014.
• slevy na děti budou tři různé, odstupňované od „pořadí“ dítěte
• veškeré paušální výdaje bude možné uplatnit pouze ze 2 milionů Kč příjmů
• snížení základu daně o zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění má novu dodatečnou podmínku: podle podmínek pojistné smlouvy nesmí být umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy
• pokud fyzická osoba obdrží ve zdaňovacím období příjem vyšší, než 5 milionů Kč, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně
• bezúplatné příjmy fyzické osoby v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose jsou osvobozeny od daně, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud :
  1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
  2. se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
  3. se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
  4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku  100.000 Kč,
• bezúplatný příjem právnické osoby v podobě majetkového prospěchu (1) vydlužitele při bezúročné zápůjčce, (2) vypůjčitele při výpůjčce a (3) výprosníka při výprose je osvobozen pouze v případě, že ve zdaňovacím období nepřesáhne 100.000 Kč
• o neuhrazené závazky je třeba zvýšit základ daně již po 30 měsících, stejně tak o závazky promlčené
• v rámci daňové kontroly lze proti hrozícímu doměrku uplatnit existující ztráty; toto právo dala přednostně judikatura, nově s tím počítá i zákon
• v dodatečném přiznání lze uplatnit případné vyšší částky odpočitatelných položek; podmínka současného zvýšení daně základu daně nejméně o 1.000 Kč zmizela

DPH

• vznikla další snížená sazba ve výši 10%. Vztahuje se hlavně na léky, knihy, kojeneckou výživu, potraviny pro malé děti a  některé mlýnské výrobky
• vznikl režim přenesení daňové povinnosti v dočasném režimu, o uplatnění tohoto dočasného režimu rozhoduje vláda nařízením. Dočasný režim se může týkat např. mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, plynu a elektřiny, telekomunikačních služeb, herních konzolí, tabletů, laptopů, obilovin, technických plodin, surových či polozpracovaných kovů, případně dalšího zboží, které povolí EU. Dočasný režim by neměl trvat déle, než 9 měsíců