Podnikatelé si často neuvědomují svoji povinnost hradit vyšší částky pouze bankovním převodem. Tato povinnost platí pro částky vyšší, než je aktuální zákonný limit. Do tohoto limitu se sčítají všechny platby mezi dvěma subjekty během jednoho kalendářního dne.

Limity plateb v hotovosti:

• od 1. 12. 2014 270.000 Kč
• od 27. 5. 2011 do 30. 11. 2014 350.000 Kč
• od 1. 7. 2004 do 26. 5. 2011 15.000 EUR, přepočtených na CZK směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby

Subjekty, které berou platby v hotovosti, si musí zabezpečit svoji informovanost o těchto platbách tak, aby povinnost mohly splnit. Jeden náš klient již na tento problém narazil: jeho zákazník mu uhradil ve dvou jeho různých provozovnách částky, které samostatně byly v pořádku, ale v součtu překročily limit. Klient byl za tuto chybu postižen pokutou ze strany správce daně.

Za porušení zmíněné povinnosti hrozí fyzickým osobám pokuta do 0,5 milionu Kč a právnickým osobám do výše 5 milionů Kč.

Aktuální znění § 3 zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti, platné od 1. 12. 2014:

Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné

• navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo
• osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí; přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.

Povinnost provést platbu bezhotovostně se nevztahuje na

• platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle daňového řádu nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
• povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
• platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat dávek z penzijních fondů a účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností,
• platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,1)
• platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění,
• platby prováděné Českou národní bankou při prodeji pamětních mincí, nebo
• platby přijaté soudním exekutorem, soudem nebo správním orgánem při exekuci nebo výkonu rozhodnutí.

Pojem platnosti je v této souvislosti třeba upřesnit. Dokument sám o sobě a jeho obsah je platný i nadále. Problém je v tom, že po vypršení platnosti jeho časového razítka již nelze provést autorizovanou konverzi a tím je důvěryhodnost dokumentu snížena. Laicky by se to dalo přirovnat k situaci, kdy na papírovém dokumentu vybledne podpis a razítko tak, že již nejsou vidět. Stejný problém postihuje i některé účtenky např, od benzínových pump. Po čase vyblednou tak, že nejdou přečíst.

Výběr dokumentů, které re-autorizovat, je na každém z nás. Obecně lze doporučit takové dokumenty, které jsou důležité a bude třeba je používat dlouhodobě, tedy např. rozsudky soudů, stavební povolení, různá osvědčení apod. Na druhé straně asi není třeba re-autorizovat dokumenty použitelné krátkodobě , jako např. předpis úroku z prodlení, různé výzvy k provedení úkonu, předvolání apod.

Odbornější popis problému přesahuje možnosti tohoto blogu, proto lze více informací získat na níže uvedených odkazech. Pokud získáme další odkazy, budeme je postupně přidávat.

http://www.datoveschranky.info/cz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/datove-schranky-umoznuji-prodlouzeni-casoveho-razitka-id38068/

http://www.lupa.cz/clanky/elektronicke-podpisy-z-blata-do-louze/

http://www.lupa.cz/clanky/prijdeme-o-svou-e-suverenitu/

Judikát konstatuje, že: …statutární orgán provádí právní úkony směrem dovnitř společnosti (činí právní úkony v pracovněprávních vztazích jménem zaměstnavatele, provádí jmenování a odvolání do funkcí, jež se tímto způsobem obsazují). Samotná okolnost, zda statutární orgán provádí úkon směrem dovnitř společnosti nebo navenek (jako jednatel či jako pověřenec „obchodním vedením společnosti“), nic nemění na tom, že jedná jako statutární orgán a že tato činnost není druhem práce ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) zák. práce. Právní předpisy ani povaha společnosti s ručením omezeným nicméně nebrání tomu, aby jiné činnosti (odlišné od výkonu funkce jednatele) vykonávaly fyzické osoby pro obchodní společnost na základě pracovněprávních vztahů“.

Důsledkem judikátu pak je, že ředitel společnosti nemá nárok na nemocenské a důchodové pojištění z titulu absolutně neplatné pracovní smlouvy. Pokud je současně jednatelem s.r.o., na nemocenské pojištění nemá nárok, na důchodové pojištění by pak měl mít nárok z titulu činnosti jednatele, pokud je jeho výše příjmů dostatečně vysoká. Členové statutárních orgánů akciových společností jsou na tom hůř: kromě nemocenského pojištění nemají nárok ani na pojištění důchodové.

Rozsudek Nejvyšího správního soudu je v současné době (únor 2011) předmětem ústavní stížnosti. Výsledek však nelze předvídat. Stejně tak je momentálně obtížné vyvodit ze současné situace nějaký smysluplný definitivní závěr, který přežije následující vývoj.

Dovolujeme si tedy doporučit následující: historii zatím nechat být a vyčkat výsledku ústavní stížnosti. Pokud má jednatel či člen statutárních orgánů pracovní smlouvu s popsanou náplní práce, je vhodné, ba nutné, ji okamžitě zrušit a řídící činnost vykonávat v obchodně právním rámci jako jednatel či člen statutárního orgánu.

DPH – daň z přidané hodnoty

DUZP – den uskutečnění zdanitelného plnění

Daňové tvrzení – daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování. Jedná se o jakékoliv podání, kde je vypočtena nějaká dań, viz §1/3 DŘ

DŘ – zákon č. 280/2009 Sb. – daňový řád v platném znění. Platí od 01.01.2011.

JČS – jiný členský stát Evropské Unie (mimo ČR)

OSSZ – okresní (městská, Pražská) správa sociálního zabezpečení

OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná

Reverse charge – postup, kdy DPH odvádí odběratel místo dodavatele. Používá se při např. u poskytovaných plnění mezi členy EU

ZDNem – zákon č. 338/1992 Sb. – o daních z nemovitostí v platném znění

ZDP – zákon č. 586/1992 Sb. – o daních z příjmů v platném znění

ZDPH – zákon č. 235/2004 Sb. – o dani z přidané hodnoty v platném znění

ZP – zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce

ZPOJSZ – zákon č. 589/1992 Sb. – o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

ZPOJZP – zákon č. 592/1992 Sb. – o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

ZSDP – zákon č. 337/1992 Sb. – zákon o správě daní a poplatků v platném znění. Platí do 31.12.2010.

Jestliže valná hromada akciové společnosti konaná do šesti měsíců od posledního dne účetního období (§ 184 odst. 3 ObchZ ) projednala účetní závěrku za ono účetní období a na jejím základě rozhodla o rozdělení zisku, pak mimořádná valná hromada konaná v témže roce po uplynutí šesti měsíců od posledního dne účetního období není oprávněna na základě téže účetní závěrky rozhodnout o jiném rozdělení zisku.

Případ, kterým se judikát zabýval, se primárně týkal situace, kdy se společnost před vstupem do konkursu snažila rozdělit zisk minulých let a tím získat pro akcionáře pohledávku za konkursní podstatou. Společnost však již dříve schválila účetní závěrku a o rozdělení zisku tehdy nerozhodla. Smysl judikátu je třeba spatřovat v tezi, že čím více času uplynulo od účetní závěrky, tím jsou její výsledky s ohledem na současnost nejistější. Může nastat i situace, že v době rozhodování o rozdělení zisku je společnost ve ztrátě a to klidně i větší, než činil minulý zisk. Pak by rozdělení zisku z minulé účetní závěrky mohlo společnost i ohrozit. Společnost je povinna schválit účetní závěrku do šesti měsíců po skončení účetního období a tato lhůta je považována za nejzazší pro použití výsledku hospodaření za uplynulé období. Z uvedeného ovšem vyplývá i jiná skutečnost: chce-li společnost opravdu rozdělit zisk později, než po šesti měsících po uplynutí účetního období, měla by mít novou účetní závěrku.

Text judikátu je nutné vztáhnout i na společnosti s ručením omezeným. Stručné doporučení zní: Pokud chce společnost rozdělit zisk na základě řádné závěrku za uplynulé období, nechť tak rozhodne současně se schválením účetní závěrky.

Použitá legislativa

• zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (ZPVZP)
• zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (ZPSZPZ)

Zdravotní pojištění

• přehled příjmů a výdajů za rok 2009 se podává ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání za rok 2009 (§24/2 ZPVZP)
• pokud přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30.04.2010 (§24/2 ZPVZP)
• doplatek pojistného je splatný vždy do osmi dnů po podání daňového přiznání za rok 2009 (§8/5 ZPVZP)
• záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce (7/2 ZPVZP)
• minimální záloha OSVČ, pro kterou platí minimální základ, je 1601 Kč

Sociální pojištění

• přehled příjmů a výdajů za rok 2009 se podává ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za rok 2009 (§15/1 ZPSZPZ)
• pokud přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doložit do 30.04.2010 (§15/1 ZPSZPZ)
• doplatek pojistného je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích za rok 2009 (§14a/3 ZPSZPZ)
• záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (§14a/1 ZPSZPZ)
• minimální záloha OSVČ, která má podnikání jako hlavní činnost, je 1731 Kč

Výše uvedené lhůty pro placení záloh obou pojistných se protínají první až osmý den následujícího měsíce. Z uvedeného důvodu doporučujeme, aby OSVČ platily své zálohy k 5. dni následujícího měsíce; tedy např. 5.6. za květen.

Podnikatelé často využívají různé informační zdroje na internetu. Problémem často bývá uložit potřebnou stránku tak, aby byla v případě potřeby rychle nalezena. Pokusili jsme se některé obecné informační zdroje soustředit na této stránce, aby je nebylo třeba neustále hledat, s čímž máme bohužel dlouholeté zkušenosti. Informační zdroje budeme průběžně doplňovat.

Kurzy devizového trhu ČNB

Míra inflace ČNB

Adresář finančních úřadů – slouží k nalezení finančního úřadu podle různých kriterií, jeho adresy a matriky čísla účtu

Registr plátců DPH ČR – slouží k ověření, zda subjekt je českým plátcem DPH

VIES – ověřování DIČ subjektů z členských států EU – umožňuje ověřit, zda subjekt z jiného členského státu EU je plátcem DPH

Daňové tiskopisy – umožňuje najít veškeré aktuální i staré daňové formuláře

Obchodní rejstřík ČR
– umožňuje vyhledávat subjekty, zapsané v rejstříku, podle různých kriterií

RŽP – registr živnostenského podnikání – umožňuje vyhledávat subjekty podle IČ, jmen a případně jiných údajů

ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů – umožňuje zhruba totéž, jako RŽP, z tohoto registru lze pak vyhledávat údaje v obchodním rejstříku a dalších registrech

Katastr nemovitostí – umožňuje nahlížet do katastru nemovitostí podle čísel parcel a čísel popisných budov.

Sbírka zákonů ČR – umožňuje bezplatně prohlížet a stahovat zákony, vydané za poslední 4 týdny.

Klasifikace produkce CZ-CPA – rozklikávací verze číselníku pro účely přenesení daňové povinnosti DPH

Společný celní sazebník EU