Pokud by web nebyl funkční, nebo byl změněn odkaz, přikládáme celní sazebník ve formátu PDF v aktuálním znění:

• sazebník platný od 1. 1. 2015

Zdroj: http://www.ceska-justice.cz/2015/04/3-duvody-proc-je-nutne-zavest-elektronickou-evidenci-trzeb-i-kdyby-cert-na-koze-jezdil/

Nelze se ubránit dojmu, že toto snížení již tak nízké právní jistoty daňových subjektů je záměrem.

Zdroj:http://ceskapozice.lidovky.cz/kouzelniky-s-dph-odhali-velky-bratr-db0-/tema.aspx?c=A150311_102011_pozice-tema_kasa

Dočasný režim přenesení daňové povinnosti dopadá podle nařízení vlády na následující druhy zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží přesáhne 100.000 Kč, od 1. dubna 2015 (s výjimkou cukrové řepy, na kterou tento režim dopadá až od 1. září 2015):

• obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy
• kovy, včetně drahých kovů
• mobilní telefony
• integrované obdvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky
• přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (například tablety)
• videoherní konzole

Druhy zboží jsou upřesněny společným celním sazebníkem EU.

S účinností od 1. 7. 2015 došlo k drobné změně ve upřesnění specifikace obilovin a technických plodin.

Úplné aktuální znění nařízení vlády č. 361/2014 Sb.

Režim přenesení daňové povinnosti je principiálně shodný s režimem reverse charge. Rozdíl je pouze v tom, že režim reverse charge se používá při plnění mezi členskými státy EU, zatímco režim přenesení daňové povinnosti se používá výhradně při plnění na území ČR.

Jak poskytovatelům plnění v tomto režimu, tak i jejich příjemcům se zkomplikuje administrativa, neboť jak o poskytnutých, tak i přijatých plněních v tomto režimu bude muset každý, koho se to týká, vést samostatnou evidenci a předkládat ji správci daně.

Režim přenesení se používá jak v trvalém režimu, tak i od 1. 1. 2015 v dočasném režimu na základě nařízení vlády ČR. Trvalé užití znamená, že režim přenesení na určité komodity se užívá podle zákona trvale, zatímco dočasné užití režimu znamená, že režim se má podle zákona používat max. 9 měsíců.

Dočasný režim přenesení daňové povinnosti se týká pouze nařízením vlády aktuálně stanovených druhů zboží.

Trvalý režim přenesení daňové povinnosti se týká následujících zdanitelných plnění:

• dodání zlata. Zlatem se pro účely režimu přenesení rozumí zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu a investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 4 ZDPH.
• dodání zboží podle přílohy č. 5 ZDPH – v podstatě se jedná o odpady při výrobě železa a některé další odpady
• převodu povolenek na emise skleníkových plynů
• poskytnutí stavebních prací, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. 1. 2008

Aktuální znění přílohy č. 5 ZDPH:

• rok 2015
• rok 2013-2014
• rok 2012

MF zveřejňuje na svém webu průběžné informace k uplatňování tohoto režimu. Vhodné jsou zejména odpovědi na dotazy podnikatelské veřejnosti, co do režimu spadá a co již nikoliv. Tyto odpovědi jsou ve spodní části stránky.

Dále dávám k dispozici odkazy na klasifikace produkce jen pro stavební práce a kompletní, a to jak přehledně, tak i s podrobnostmi a vysvětlivkami. Dále jsou připojeny i odkazy na web Českého statistického úřadu, kde existuje klasifikace produkce i v rozklikávací verzi. Ve vysvětlivkách se objevují následující zkratky a značky:

• Z: – Zahrnuje:
• ZT: – Zahrnuje také:
• N: – Nezahrnuje:
• j. n. – jinde neuvedené
• apod. – a podobně
• vč. – včetně
• * – součást kódu

Formulář výpisu z evidence plnění v tomto režimu
Klasifikace produkce CZ-CPA přehled kódů 41 až 43
Klasifikace produkce CZ-CPA podrobnosti kódů 41 až 43
Klasifikace produkce CZ-CPA kompletní přehled
Klasifikace produkce CZ-CPA kompletní podrobnosti
Klasifikace CZ-CPA na webu Českého statistického úřadu
Rozklikávací verze CZ-CPA na webu Českého statistického úřadu

Povinnost je dána ust. §§ 81 a 82 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Konkrétní nastavení povinnosti pro jednotlivé kalendářní roky:

• 2014
• 2012, 2013
• 2011
• 2010

Způsob výpočtu plnění povinného podílu je dán vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, konkrétně částí čtvrtou. Vyhláška ve znění jednotlivých let:

• 2012, 2013, 2014
• 2011
• 2010

Pokud chce zaměstnavatel postupovat tak, že uhradí do státního rozpočtu odvod za osoby se zdravotním pojištěním, které nezaměstnává, musí tak učinit do 15. 2. následujícího roku.

Průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí jednotlivých let, potřebné pro výpočet výše odvodu do státního rozpočtu, jsou uloženy zde.

Pro odvod do státního rozpočtu je třeba na webových stránkách příslušného úřadu práce najít číslo účtu. Čísla účtů aktuální ke dni 18. 12. 2012 jsou zde, případně zde.

Další informace jsou pak na webu MPSV.

Příkladem budiž např. vrácení obratu pro povinnou registraci k DPH zpět na 1 milion Kč (pro rok 2015 aktuálně době platí snížený limit 750.000 Kč), dále nově definuje pravidla ohledně nemovitostí, rozšiřuje seznam komodit, které budou dodávány v režimu přenesení daňové povinnosti a v neposlední řadě zavádí tzv. kontrolní hlášení, kterým plátce bude muset oznamovat veškerá plnění, jak uskutečněná, tak i přijatá, výhradně elektronicky a s velkými pokutami za pozdní podání. Kontrolní hlášení se má podávat až od roku 2016.

Nastává tak téměř každoroční situace, kdy si obě parlamentní tělesa na poslední chvíli přehazují mezi sebou docela podstatnou novelu daňového zákona. Můžeme očekávat, že sněmovna někde těsně před koncem roku Senát přehlasuje a novela vyjde tak 30. nebo 31. prosince s platností od 1. ledna. Novely zákonů, vydávané těsně předtím, než mají začít platit, přitom Ústavní soud označil za neústavní.

V tabulce jsou uvedeny částky záloh a vyměřovacích základů od roku 2010.

Legenda:

• Všeob.VZ je všeobecný vyměřovací základ, vyhlašovaný vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí pro kalendářní rok. Pro výpočet vyměřovacího základu pro konkrétní rok se používá všeobecný vyměřovací základ z roku, který o dva roky předchází konkrétní rok. Protože této formulaci nebude pravděpodobně rozumět, je to takto: např. pro výpočet vyměřovacího základu pro rok 2015 se použije všeobecný vyměřovací základ pro rok 2013, který se přepočte příslušným přepočítacím koeficientem
• Koef. je již zmíněný přepočítací koeficient
• VZ je vyměřovací základ pro výpočet minimální zálohy OSVČ. Vypočte se z všeobecného vyměřovacího základu, platného o dva roky dříve a vynásobeného přepočítacím koeficentem
• Min.záloha je minimální záloha OSVČ
• Násobek se používá pro výpočet maximálního vyměřovacího základu
• Max.VZ je maximální vyměřovací základ, vypočtený z vyměřovacího základu vynásobeného násobkem

V létech 2013 až 2014 se maximální vyměřovací základ neuplatnil, ale zákon s ním stále počítal. Novela pro rok 2015 již maximální vyměřovací základ zcela zrušila.

V souvislosti se změnou struktury finanční správy ČR, která platí od roku 2013, došlo i ke změnám čísel účtů pro placení daní. Platby na stará čísla účtů byly do konce roku 2014 automaticky převáděny na nová čísla účtů. Převádění s koncem roku 2014 skončí.

Tomu, kdo uhradí daň na staré číslo účtu finančního úřadu, bude tato úhrada vrácena zpět a daň nebude uhrazena. Daňoví poplatníci tedy musí zkontrolovat a upravit své podklady pro placení daní a předchystané účty v internetových bankovnictvích tak, aby těmto problémům předešli.

Finanční správa koncem roku 2013 daňové poplatníky, kteří stará čísla účtů používali, na tento problém upozorňovala.

Velmi často je diskutováno, kdy a jak stravenky použít. Stravenka sama o sobě není to, co je daňově účinné. Sama o sobě je pouhou ceninou. Pokud není využita v souladu se zákonem, nenastane pro zaměstnavatele požadovaný účinek – daňový náklad.

Aktuální zákonné podmínky podle §24/2/j/4 ZDP:

• zaměstnanec musí odpracovat na směně alespoň 3 hodiny
• zaměstnanec nesmí současně se stravenkou mít nárok na stravné při pracovní cestě
• nákladem zaměstnavatele je max. 55% ceny jídla a současně max. 70% stravného, stanoveného pro pracovní cestu kratší, než 12 hodin
• pokud délka směny s povinnou přestávkou v práci překročí 11 hodin, má zaměstnanec nárok na další stravenku

Z uvedeného vyplývá, že hodnota stravenky je daňově účinná tehdy a jen tehdy, je-li použita na stravování během pracovní směny; zaměstnanec tedy musí být přítomen v práci. Má-li např. náhradní volno, nebo není přítomen v práci z jiných důvodů, není splněna podmínka na stravenku, ať už je psáno na různých webech cokoliv.

Další podmínkou, která vyplývá pouze ze souvislostí a z logiky věci je, že stravenku musí zaměstnanec dostat předem, aby ji vůbec mohl využít pro úhradu stravy. Nelze tedy dávat stravenky zpětně, protože jejich použití pak neodpovídá zákonnému rámci.

Na stravenku není právní nárok, zaměstnavatel ji poskytuje dobrovolně.