Pokud by web nebyl funkční, nebo byl změněn odkaz, přikládáme celní sazebník ve formátu PDF v aktuálním znění:

• sazebník platný od 1. 1. 2015

Dočasný režim přenesení daňové povinnosti dopadá podle nařízení vlády na následující druhy zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží přesáhne 100.000 Kč, od 1. dubna 2015 (s výjimkou cukrové řepy, na kterou tento režim dopadá až od 1. září 2015):

• obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy
• kovy, včetně drahých kovů
• mobilní telefony
• integrované obdvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky
• přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (například tablety)
• videoherní konzole

Druhy zboží jsou upřesněny společným celním sazebníkem EU.

S účinností od 1. 7. 2015 došlo k drobné změně ve upřesnění specifikace obilovin a technických plodin.

Úplné aktuální znění nařízení vlády č. 361/2014 Sb.

Režim přenesení daňové povinnosti je principiálně shodný s režimem reverse charge. Rozdíl je pouze v tom, že režim reverse charge se používá při plnění mezi členskými státy EU, zatímco režim přenesení daňové povinnosti se používá výhradně při plnění na území ČR.

Jak poskytovatelům plnění v tomto režimu, tak i jejich příjemcům se zkomplikuje administrativa, neboť jak o poskytnutých, tak i přijatých plněních v tomto režimu bude muset každý, koho se to týká, vést samostatnou evidenci a předkládat ji správci daně.

Režim přenesení se používá jak v trvalém režimu, tak i od 1. 1. 2015 v dočasném režimu na základě nařízení vlády ČR. Trvalé užití znamená, že režim přenesení na určité komodity se užívá podle zákona trvale, zatímco dočasné užití režimu znamená, že režim se má podle zákona používat max. 9 měsíců.

Dočasný režim přenesení daňové povinnosti se týká pouze nařízením vlády aktuálně stanovených druhů zboží.

Trvalý režim přenesení daňové povinnosti se týká následujících zdanitelných plnění:

• dodání zlata. Zlatem se pro účely režimu přenesení rozumí zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu a investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 4 ZDPH.
• dodání zboží podle přílohy č. 5 ZDPH – v podstatě se jedná o odpady při výrobě železa a některé další odpady
• převodu povolenek na emise skleníkových plynů
• poskytnutí stavebních prací, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. 1. 2008

Aktuální znění přílohy č. 5 ZDPH:

• rok 2015
• rok 2013-2014
• rok 2012

MF zveřejňuje na svém webu průběžné informace k uplatňování tohoto režimu. Vhodné jsou zejména odpovědi na dotazy podnikatelské veřejnosti, co do režimu spadá a co již nikoliv. Tyto odpovědi jsou ve spodní části stránky.

Dále dávám k dispozici odkazy na klasifikace produkce jen pro stavební práce a kompletní, a to jak přehledně, tak i s podrobnostmi a vysvětlivkami. Dále jsou připojeny i odkazy na web Českého statistického úřadu, kde existuje klasifikace produkce i v rozklikávací verzi. Ve vysvětlivkách se objevují následující zkratky a značky:

• Z: – Zahrnuje:
• ZT: – Zahrnuje také:
• N: – Nezahrnuje:
• j. n. – jinde neuvedené
• apod. – a podobně
• vč. – včetně
• * – součást kódu

Formulář výpisu z evidence plnění v tomto režimu
Klasifikace produkce CZ-CPA přehled kódů 41 až 43
Klasifikace produkce CZ-CPA podrobnosti kódů 41 až 43
Klasifikace produkce CZ-CPA kompletní přehled
Klasifikace produkce CZ-CPA kompletní podrobnosti
Klasifikace CZ-CPA na webu Českého statistického úřadu
Rozklikávací verze CZ-CPA na webu Českého statistického úřadu

Nespolehlivým plátcem bude ten, kdo závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se ke správě daně, zde myšleno výhradně DPH; porušení povinností při správě jiných daní nemá na označení nespolehlivý plátce vliv. Kdo to skutečně bude, určí správce daně podle kriterií, která v zákoně nejsou a která si bude nastavovat finanční správa sama. Správce daně může vydat rozhodnutí o tom, že plátce je nespolehlivým plátcem, proti kterému se bude možné odvolat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek, který však správce daně z důvodů hodných zvláštního zřetele může vyloučit.

Nespolehliví plátci jsou zveřejněni na internetu. V seznamu bude každý nespolehlivý plátce minimálně rok. Pokud se po dobu jednoho roku bude chovat v souladu s představami správce daně, bude ze seznamu na žádost vyškrtnut.

Máme tedy další přenesení státních povinností na poplatníka. Budeme si muset hlídat své dodavatele, zda jsou spolehliví, což přinese zvýšení již tak velké administrativy. V praxi to totiž znamená, že před každým uhrazením faktury bude třeba se přesvědčit, že dodavatel není nespolehlivý. Obchodování s takovým dodavatelem bude totiž znamenat, že odběratel ručí za nespolehlivým plátcem nezaplacenou DPH.

Finanční správa k této problematice na svém webu zveřejnila jakýsi manuál.

Aktuální podmínky (od 21. 8. 2014) pro „získání“ statutu nespolehlivého plátce na webu finanční správy jsou:

• byla doměřena daň podle pomůcek vyšší, než 500.000 Kč
• existuje nedoplatek daně vyšší než 500.000 Kč po dobu delší než tři měsíce, tento nedoplatek swe týká poze daní, vyměřených po 1. 1. 2013
• dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, kdy
  1. plátce prováděl činnosti nebo se zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena daň z přidané hodnoty, a proto správce daně po 1. 1. 2013 vydal u tohoto plátce zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen
  2. plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek neuznání plátcem uplatňovaného nároku na odpočet daně a vyměření nebo doměření daně jinak, než plátce deklaroval v podaném přiznání k DPH. Uplatněný odpočet daně byl snížen minimálně o 500.000 Kč a související vyměřená daň není zcela uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti uvedené v platebním výměru
  3. plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo opakovaně za důsledek vyměření daně podle pomůcek. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň za dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích
  4. plátce neposkytuje požadovanou součinnost, tj. nereaguje řádně na výzvu nebo výzvy správce daně nebo nepředloží bez řádného odůvodnění požadované údaje nezbytné pro řádnou správu daně
  5. plátce závažně ztěžuje a maří správu daně tím, že opakovaně, ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nebo náhradní lhůtě stanovené přímo zákonem, nepodal daňové přiznání nebo hlášení nebo výpis z evidence pro daňové účely. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
  6. plátce uvedl nepravdivé nebo neúplné informace k registraci k DPH. K ohrožení veřejného zájmu zejména dochází, pokud plátce nedoplnil, a to ani ve lhůtě stanovené správcem daně, neopravil již neplatný nebo uvedl nepravdivý nebo jinak nereálný registrační údaj týkající se skutečného sídla, které je pro účely daně z přidané hodnoty vymezeno jako adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterou se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popř. kde se schází její vedení k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti

Informaci o skutečnosti, zda konkrétní plátce je „nespolehlivým plátcem“ je možné získat např. v systému ARES v odkazu DPH nebo na webu finanční správy zadáním konkrétního DIČ plátce.

Pokud někdo chce aktuální seznam všech nespolehlivých plátců, získá ho také na webu správy. Do pole „Nespolehlivý plátce“ se zadá „Ano“ a stiskne se tlačítko „Hledej“, aniž by bylo zadáno konkrétní DIČ.

Daňové doklady na výstupu se uplatňují ve zdaňovacím období, do které spadá datum uskutečnění zdanitelného plnění. Týká se to všech typů výstupních plnění. Tady je to jednoduché. Příklady: DUZP 15. 4. 2013, doklad se uplatní v přiznání za duben 2013. DUZP 30. 6. 2013, doklad se uplatní v přiznání za červen 2013.

Daňové doklady na vstupu s českou DPH se uplatňují ve zdaňovacím období, ve kterém se dostaly do rukou plátce, který je uplatňuje. Zde je zásadní rozdíl oproti logice uplatňování odpočtu DPH, který byl obvyklý do 31. 3. 2011. Bližší informace zde. Příklady: DUZP 20. 5. 2013, plátce doklad obdržel 22. 5. 2013, doklad lze uplatnit již v přiznání za květen 2013. DUZP 29. 6. 2013, plátce doklad obdržel 1. 7. 2013, doklad lze uplatnit nejdříve v přiznání za červenec 2013.

]]> http://www.webparadox.cz/blog/uplatnovani-danovych-dokladu/feed/ 0 http://www.webparadox.cz/blog/zverejneni-cisel-uctu-platcu-dph/ http://www.webparadox.cz/blog/zverejneni-cisel-uctu-platcu-dph/#comments Wed, 02 Jan 2013 07:49:42 +0000 http://www.webparadox.cz/blogtemp/?p=147 Přečíst celý článek →]]> Budoucí plátce DPH je povinen v přihlášce k registraci DPH uvést všechny účty, které bude používat pro svoji ekonomickou činnost (§ 96 ZDPH). Dále je povinen označit ty, které budou zveřejněny; pokud tak neučiní, budou zveřejněny všechny účty, které jsou zaregistrovány. Stávající plátce může libovolně označovat nové účty ke zveřejnění a rušit zveřejnění stávajících účtů oznámením správci daně.

Placení na nezveřejněný účet dodavatele má ten následek, že odběratel ručí za dodavatelem neodvedenou DPH.

Zveřejněné účty je možné ověřit na stránce systému ARES v odkazu DPH.

To se dělá obvykle tak, že správce daně dožádá jiného správce daně, který je příslušný k dodavateli, aby daňový doklad u dodavatele prověřil; zda jej má, zda jej uvedl v daňovém přiznání a zda z něj odvedl DPH. Problém nastane v okamžiku, kdy je dodavatel buď nekontaktní, nebo podvodník.

Pokud dožádaný správce daně u dodavatele zjistí, že dodavatel prověřovaný daňový doklad nemá, že jej nevystavil, že jej tudíž neuvedl v daňovém přiznání a neodvedl DPH, má podnikatel problém s vrácením odpočtu. Takový důkaz překonat je velmi těžké, ne-li nemožné.

Podobný problém nastane, když je dodavatel nekontaktní a jeho příslušný správce daně tedy u něj doklad prověřit nemůže. Tato situace je ovšem poněkud lepší, než předchozí, neboť správce daně nemá žádný důkaz, ani pro, ani proti. Podnikatel pak musí mít v ruce co nejvíce svých důkazů, že daňový doklad skutečně vystavil ten, kdo je na něm uveden.

Tato problematika je nejvíce frekventovaná ve stavebnictví v případě dodavatelů cizinců, případně českých firem, které vlastní cizinci. Obáváme se, že postupně zasáhne všechny oblasti podnikání. Doporučit lze jen jediné: nespolupracovat s pochybnými subjekty, a když není vyhnutí, tak si celou spolupráci zdokumentovat tak, aby pak bylo možné správci daně předložit důkazy o tom, že dodavatel byl skutečně dodavatelem.

Popsaná skutečnost je jen dalším důkazem nenápadných a postupných změn v právu nejen daňovém: za chyby jedné smluvní strany je postižena druhá smluvní strana.

Příjemce plnění ručí, pokud v okamžiku uskutečnění plnění věděl nebo měl vědět, že:

• daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena
• plátce, který uskutečnil toto zdanitelné plnění nebo obdržel úplatu na takové plnění se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit
• dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

Příjemce plnění ručí dále, pokud je úplata za toto plnění

• bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny
• poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko, nebo
• poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně.

Příjemce plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění i v případě, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem. Příjemce plnění, které spočívá v dodání pohonných hmot distributorem pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty, ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění není o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je registrován jako distributor pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty.

Uvedené podmínky aktuálně platí počínaje rokem 2014. Důkazní břemeno je zde na správci daně, což by na první pohled příjemce plnění ochraňovalo, že nemusí prokazovat opak. Z daňových řízení jsou však zkušenosti takové, že si správci daně z dokazováním moc těžkou hlavu nedělají, takže ve výsledku je to často ručící plátce, který musí pracně a zdlouhavě dokazovat, že podmínky pro ručení nenastaly. Ustanovení má dopadat především na řetězce spřízněných firem, spolčených za účelem získání neoprávněného odpočtu DPH.

Plátce, který má obavy, aby na něj povinnost ručení nedopadla, může problému předejít tak, že využije možnost DPH z problémového plnění hradit přímo správci daně místo rizikovému dodavateli.