Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání dovolené během kalendářního roku, ve kterém na dovolenou vznikl nárok. Není-li to ze závažných důvodů možné, musí zaměstnavatel určit tuto dovolenou k vyčerpání do konce následujícího kalendářního roku. Pokud tak zaměstnavatel neučiní alespoň do 30.6. následujícího kalendářního roku, je pak zaměstnance oprávněn určit čerpání takové dovolené sám. Nárok na „starou“ dovolenou však na rozdíl od právní úpravy, platné do 30. 12. 2011, nepropadá.
Aktuální znění zákona:
§ 218 zákoníku práce
- Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
- Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak.
- Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
- Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.