Společný celní sazebník EU je dán v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Aktuální znění sazebníku je možné nalézt na webu Celní správy ČR.
Pokud by web nebyl funkční, nebo byl změněn odkaz, přikládáme celní sazebník ve formátu PDF v aktuálním znění:
Zajímavá úvaha o tom, proč se Ministerstvo financí snaží zavést elektronickou evidenci tržeb přesto, že v okolních zemích po zavedené této evidence klesl výběr daně. Tato úvaha by neměla zapadnout.
Náměstkyně ministra financí Ing. Simona Hornochová říká: „Jestliže nadpoloviční většina OSVČ používá paušál, tak někde asi bude chyba„. Paušály mají za úkol snížit administrativu jak u malých OSVČ, tak rovněž i u správců daně. OSVČ s více živnostmi začnou řešit, na jaký příjem byla uplatněna která konkrétní živnost OSVČ, a budeme zhruba tam, kde jsme dnes např. se sazbami DPH. Výrazně se zvýší nejistota daňového subjektu, zda použil správnou výši paušálu.
Nelze se ubránit dojmu, že toto snížení již tak nízké právní jistoty daňových subjektů je záměrem.
Vláda má kompetenci podle ust. § 92f ZDPH stanovit rozsah zboží, které podléhá dočasnému režimu přenesení daňové povinnosti. Odkaz na aktuálně platné nařízení vlády je uveden níže, je však třeba vždy dát pozor na účinnost jednotlivých částí nařízení, protože oblíbeným sportem našich zákonodárců jsou předpisy, jejichž různé části jsou účinné v různou dobu. Přečíst celý článek
Režim přenesení daňové povinnosti DPH se používá od 1. 4. 2011, ve stavebnictví pak od 1. 1. 2012. Tento režim je v podstatě se systémem DPH nekompatibilní, neboť stanovuje výjimku ze systémového chování plátců daně. Daň v normálním režimu odvádí dodavatel, daň v režimu přenesení daňové povinnosti odvádí odběratel. Režim je zaveden proto, aby se omezily možnosti daňových podvodů. Přečíst celý článek
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, mají zvláštní povinnost vůči osobám se zdravotním postižením. Tato povinnost spočívá v tom, že musí zaměstnat osoby se zdravotním postižením v povinném podílu 4% všech zaměstnanců v pracovním poměru. Pokud tuto povinnost zaměstnavatel neplní, pak musí buď odebírat výrobky či služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením, nebo zvláštním odvodem do státního rozpočtu. Za zaměstnance se pro tento účel nepovažuje osoba s dohodou o pracovní činnosti a provedení práce. Přečíst celý článek
Senát dne 10. 12. 2014 vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o DPH. Novela obsahuje dost podstatné změny pro rok 2015 a 2016.
Příkladem budiž např. vrácení obratu pro povinnou registraci k DPH zpět na 1 milion Kč (pro rok 2015 aktuálně době platí snížený limit 750.000 Kč), dále nově definuje pravidla ohledně nemovitostí, rozšiřuje seznam komodit, které budou dodávány v režimu přenesení daňové povinnosti a v neposlední řadě zavádí tzv. kontrolní hlášení, kterým plátce bude muset oznamovat veškerá plnění, jak uskutečněná, tak i přijatá, výhradně elektronicky a s velkými pokutami za pozdní podání. Kontrolní hlášení se má podávat až od roku 2016.
Nastává tak téměř každoroční situace, kdy si obě parlamentní tělesa na poslední chvíli přehazují mezi sebou docela podstatnou novelu daňového zákona. Můžeme očekávat, že sněmovna někde těsně před koncem roku Senát přehlasuje a novela vyjde tak 30. nebo 31. prosince s platností od 1. ledna. Novely zákonů, vydávané těsně předtím, než mají začít platit, přitom Ústavní soud označil za neústavní.
Od ledna 2018 se zvyšuje minimální záloha na zdravotní pojištění OSVČ na částku 2.024 Kč. Ten, kdo dosud platí zálohy nižší, musí výši zálohy upravit nejpozději pro platbu za leden 2018.
V tabulce jsou uvedeny částky záloh a vyměřovacích základů od roku 2010.
| Rok | Všeob. VZ | Koef. | VZ | Min.záloha | Násobek | Max.VZ | Předpis |
| 2018 | 28.250 | 1.0612 | 29.979 | 2.024 | - | - | 343/2017 |
| 2017 | 27.156 | 1.0396 | 28.232 | 1.906 | - | - | 325/2016 |
| 2016 | 26.357 | 1.0246 | 27.006 | 1.823 | - | - | 244/2015 |
| 2015 | 25.903 | 1.0273 | 26.611 | 1.797 | - | - | 208/2014 |
| 2014 | 25.903 | 1.0015 | 25.942 | 1.752 | 72 | - | 296/2013 |
| 2013 | 25.093 | 1.0315 | 25.884 | 1.748 | 72 | - | 324/2012 |
| 2012 | 24.526 | 1.0249 | 25.137 | 1.697 | 72 | 1.809.864 | 286/2011 |
| 2011 | 24.091 | 1.0269 | 24.740 | 1.670 | 72 | 1.781.280 | 283/2010 |
| 2010 | 23.280 | 1.0184 | 23.709 | 1.601 | 72 | 1.707.048 | 339/2009 |
Legenda:
V létech 2013 až 2014 se maximální vyměřovací základ neuplatnil, ale zákon s ním stále počítal. Novela pro rok 2015 již maximální vyměřovací základ zcela zrušila.
Počínaje rokem 2015 nebude možné platit daně na stará čísla účtů původních finančních úřadů.
V souvislosti se změnou struktury finanční správy ČR, která platí od roku 2013, došlo i ke změnám čísel účtů pro placení daní. Platby na stará čísla účtů byly do konce roku 2014 automaticky převáděny na nová čísla účtů. Převádění s koncem roku 2014 skončí.
Tomu, kdo uhradí daň na staré číslo účtu finančního úřadu, bude tato úhrada vrácena zpět a daň nebude uhrazena. Daňoví poplatníci tedy musí zkontrolovat a upravit své podklady pro placení daní a předchystané účty v internetových bankovnictvích tak, aby těmto problémům předešli.
Finanční správa koncem roku 2013 daňové poplatníky, kteří stará čísla účtů používali, na tento problém upozorňovala.
Stravenky dnes často používají zaměstnavatelé, kteří sami neprovozují vlastní stravovací zařízení. Stravenka je pak příspěvkem zaměstnavatele k tomu, aby zaměstnanci mohli během pracovní doby využít stravování u cizích subjektů.
Velmi často je diskutováno, kdy a jak stravenky použít. Stravenka sama o sobě není to, co je daňově účinné. Sama o sobě je pouhou ceninou. Pokud není využita v souladu se zákonem, nenastane pro zaměstnavatele požadovaný účinek – daňový náklad.
Aktuální zákonné podmínky podle §24/2/j/4 ZDP:
Z uvedeného vyplývá, že hodnota stravenky je daňově účinná tehdy a jen tehdy, je-li použita na stravování během pracovní směny; zaměstnanec tedy musí být přítomen v práci. Má-li např. náhradní volno, nebo není přítomen v práci z jiných důvodů, není splněna podmínka na stravenku, ať už je psáno na různých webech cokoliv.
Další podmínkou, která vyplývá pouze ze souvislostí a z logiky věci je, že stravenku musí zaměstnanec dostat předem, aby ji vůbec mohl využít pro úhradu stravy. Nelze tedy dávat stravenky zpětně, protože jejich použití pak neodpovídá zákonnému rámci.
Na stravenku není právní nárok, zaměstnavatel ji poskytuje dobrovolně.